Některé mýty jsou vysvětlující, kladou a nabízejí odpovědi na otázky,uvádějící do rozpaků i filozofy.Co je počátkem života?Jak přišli na svět lidské bytosti?Co se děja po smrti?Existují bohové a bohyně,a pokud ano,jací jsou a jakse má k nim člověk chovat?¨Jak skončí svět?Jak je nejlepší umřít?Takové otázky nelze zotpovědět v rámci ryzí racionality,a když o nich hovořili,i ti největší filozofové se někdy uchylovali k jazyku mýtů.Některé mýty jsou zase etiologické,vysvětlují různé jevy na světě.Proč má tato hora zrovna takový tvar?Kdo nebo proč vyhloubil tuto vodní jámu?Jak vznikla tato řěka právě na tomto místě?Co způsobuje zatmění slunce?Co představují jednotlivá souhvězdí?Mnoho etiologických mýtů nabízí odpovědi,které věda odmítá,protože věda má svá vlastní racionální vysvětlení pro nebeské návštěvníky jako komety i pro zatmění slunce,jevy počasí,geologické útvary a podobné věci,ale tyto mýty přesto mabízejí pravdu fantazie,když už ne vědeckou pravdu,kterou lze zvážit a propočítat a předpovědět.Některé mýty dodávají legitimitu určitému národu nebo vládnoucí rodině a patří k těm nejproměnnějším,protože vládnoucí dynastie se střídají a říše vznikají a zanikají.Panovníci v kulturách nakloněných mýtům získávájí legitimitu přímým původem od některého boha.Mýty zdůvodňují národům světa rituály a vnucují si určité společenské chování příslibem boží přízně a hrozbami božích trestů.Zejména ve kmenových kulturách jsou mýty účinným nástrojem seznamování dětí se způsoby,jak si mají počínat.Mýty ukládají mnoho důležitých pravidel ,například správného chování vůči zvířatům,která loví,nebo vytvářejí precedenty pro právní systém národa.Žádná oblast tradičního života nezůstává neovlivněna mýty.Autoři většiny mýtů jsou anonymní,protože mnoho příběhů pochází z dob před vynalezením písma,a jen málokterý je možné vystopovat až k původnímu tvůrci příběhu.Vdobách ,než se rozšířila gramotnost,ve dnech před objevením knihtisku se takové příběhy vyprávěly a převypravovali nesčetněkrát.Některé kultury respektovaly přesné znění svých mýtů jako posvátné texty,jež jim dali bohové,a snažili se je uchovat v přesně stejném znění: používali náročný program výcvikůvypravěčů mýtů v doslovném memorování.Jiné kultury zase rádyobměňovaly prvky příběhů,takže mýtus byl při každém převzprávění trochu jiný a posluchači vítali varianty pro potěšení z poslechu nové obměny tradičního příběhu.Stěží existuje například jediná správná verze řeckých nebo římských či artušovských mýtů.Po příchodu tisku se mýty sbíraly a zaznamenávaly v ustálené podobě,což vedlo spíše k fixování mýtů v jediné verzi než k jejich nekonečnému obměnování v hovorové podobě.Slova však nejsou jediným peostrědkem,kterým se převyprávěli mýty,Ty je možné vyprávět také peostřědnictvím posvátných uměleckých děl nebo skalních řezeb,prostřednictvím speciálních tanců či hudby i rituálních úkonů.